SAST vs DAST vs IAST: rozdíly a jak vybrat
SAST analyzuje zdrojový kód bez spuštění, DAST útočí na běžící aplikaci zvenčí a IAST sleduje aplikaci zevnitř pomocí agenta během testů. Každá metoda vidí jinou část problému: SAST najde chybu brzy a ukáže řádek, DAST potvrdí, že se projevuje v nasazeném prostředí, IAST obojí spojuje za cenu instrumentace. Většině týmů stačí na začátek kombinace SAST a DAST.
Kontinuální AI penetrační testování od Penetrify - najděte a opravte zranitelnosti dříve než útočníci.
Tři metody, tři úhly pohledu
SAST čte kód
Statická analýza prochází zdrojový kód, případně bajtkód, a hledá nebezpečné vzory. Lepší nástroje sledují tok dat: odkud přichází uživatelský vstup a zda doteče bez ošetření do SQL dotazu, příkazu shellu nebo šablony.
- Silné stránky: běží už při pull requestu a nepotřebuje nasazenou aplikaci, ukáže soubor a řádek, pokryje i kód, ke kterému se test zvenčí nedostane.
- Slabiny: neví, jak je aplikace nakonfigurovaná a nasazená, nerozumí záměru oprávnění, a dokud pravidla neodladíte, produkuje falešné poplachy. Kvalita výsledků závisí na podpoře vašeho jazyka a frameworku.
DAST útočí zvenčí
Dynamické testování posílá požadavky na běžící aplikaci a vyhodnocuje odpovědi. Nezajímá ho, v čem je aplikace napsaná.
- Silné stránky: funguje nad libovolnou technologií, vidí skutečné chování včetně konfigurace serveru, hlaviček a práce se session a každý nález dokládá konkrétním požadavkem a odpovědí.
- Slabiny: potřebuje nasazené prostředí a funkční přihlášení, otestuje jen to, kam se dokáže dostat, a jednostránkové aplikace nebo vícekrokové formuláře mu dělají potíže. Neukáže řádek kódu a plný sken trvá déle, než snese pull request.
IAST měří zevnitř
Interaktivní testování vkládá do běhového prostředí aplikace agenta. Ten sleduje, co se s daty děje, když aplikací prochází provoz, typicky z funkčních nebo integračních testů.
- Silné stránky: vidí zároveň HTTP požadavek i místo v kódu, takže hlásí méně falešných poplachů a nález se snadno dohledává.
- Slabiny: funguje jen pro podporované jazyky a runtime, pokrytí je přesně tak dobré jako vaše testy a agent znamená režii i další součást testovacího prostředí. Nabídka nástrojů je užší než u SAST a DAST.
Která metoda najde kterou chybu
- SQL injection, command injection, XSS: SAST je zachytí analýzou toku dat, DAST ověří za běhu. IAST bývá nejpřesnější, pokud testy danou cestu kódem projdou.
- Klíče a hesla zapsaná v kódu: SAST nebo samostatný secrets scanner. DAST je nevidí.
- Chybějící bezpečnostní hlavičky, slabé nastavení TLS a cookies, výchozí stránky serveru: DAST.
- Zranitelné knihovny: žádná z trojice. To je práce analýzy softwarových komponent (SCA), která patří do pipeline vedle nich.
- Chybné řízení přístupu a IDOR: SAST ani IAST neznají pravidlo, kdo co smí vidět. DAST je najde jen tehdy, když má účty s různými rolemi a umí jejich odpovědi porovnat.
- Chyby v obchodní logice: žádný z nástrojů spolehlivě. Zde je potřeba test, který aplikaci rozumí.
Přestaňte nalézat zranitelnosti až po útočnících
Penetrify spouští AI penetrační testy při každém nasazení. Získejte production-ready opravy v minutách, ne týdnech.
Spustit sken →Kam je zapojit ve vývojovém procesu
Pravidlo je jednoduché: rychlé kontroly patří do pull requestu, pomalé do nočního běhu.
- Pull request: SAST pouze nad změněným kódem, k tomu secrets scanning a SCA. Blokujte jen nálezy s vysokou závažností a vysokou jistotou, ostatní zobrazujte jako komentář.
- Po nasazení na staging: pasivní DAST, který aplikaci projde a zhodnotí odpovědi bez aktivního útočení. Trvá minuty.
- Noční nebo týdenní běh: plný aktivní DAST s přihlášením. Pokud používáte IAST, agent běží během integračních testů.
- Před větším vydáním a pravidelně: penetrační test, který nálezy spojuje a zkouší logiku aplikace.
Minimální podoba prvních dvou kroků s open source nástroji Semgrep a OWASP ZAP:
# pull request: statická analýza, při nálezu skončí chybou
semgrep scan --config auto --error
# po nasazení na staging: pasivní DAST baseline
docker run -t ghcr.io/zaproxy/zaproxy:stable zap-baseline.py \
-t https://staging.example.com
Výstup obou nástrojů ukládejte jako artefakt buildu. Jakmile čísla začnou dávat smysl, napojte je na jedno místo, kde tým nálezy třídí.
Jak vybrat podle situace týmu
- Malý tým, jedna aplikace: SAST v pull requestu a pasivní DAST na stagingu. IAST zatím neřešte.
- Mnoho služeb v různých jazycích: DAST jako jednotná vrstva nad vším, SAST tam, kde má pro daný jazyk dobrou podporu.
- Velká aplikace v Javě nebo .NET s dobrým pokrytím integračními testy: tady se IAST vyplatí nejvíc, protože využije provoz, který už generujete.
- Čisté API bez uživatelského rozhraní: DAST řízený specifikací OpenAPI. Crawler nemá co procházet, endpointy mu musíte dodat.
- Starší kód bez testů: SAST vás na začátku zahltí. Stávající nálezy označte jako výchozí stav a hlídejte jen nový kód.
Při hodnocení konkrétního nástroje se nespoléhejte na seznam funkcí. Pusťte ho na vlastní repozitář nebo staging a sledujte čtyři věci: kolik nálezů je skutečných, jak dlouho běh trvá, zda umí výstup ve standardním formátu, například SARIF, a zda lze nález potlačit se zdůvodněním, které zůstane dohledatelné.
Co nepokryje žádná z nich
Všechny tři metody hodnotí nálezy jednotlivě. Nezkoušejí je spojit do útoku, neznají role uživatelů a nevědí, že objednávku nemá jít zaplatit zápornou částkou. Tuto mezeru zavírá penetrační test.
Manuální test jde nejhlouběji do logiky a jako jediný přináší podpis certifikovaného testera, který někdy vyžaduje smlouva nebo auditor. Kdy se vyplatí, rozebírá srovnání s manuálním penetračním testováním.
Penetrify je autonomní AI penetrační testování webových aplikací a API. Na rozdíl od signaturového skeneru se pokouší zranitelnosti skutečně zneužít a řetězit, testuje přihlášenou část s více účty různých rolí, takže odhalí i chybné řízení přístupu, a spouští se z CI/CD přes GitHub Action, GitLab CI nebo CLI. Zdrojový kód neanalyzuje, takže SAST ani SCA nenahrazuje. Podrobnosti najdete ve srovnání AI a tradičního testování.
Často kladené dotazy
Jaký je hlavní rozdíl mezi SAST a DAST?
SAST analyzuje zdrojový kód bez jeho spuštění, takže běží brzy ve vývoji a ukáže přesný soubor a řádek. DAST testuje běžící aplikaci zvenčí pomocí HTTP požadavků, takže vidí skutečné chování včetně konfigurace serveru, ale potřebuje nasazené prostředí a neukáže místo v kódu. SAST má obvykle víc falešných poplachů, DAST menší pokrytí kódu.
Je IAST lepší než DAST?
Není lepší obecně, je přesnější za určitých podmínek. IAST vidí požadavek i kód zároveň, proto hlásí méně falešných poplachů a nález se snáze opravuje. Funguje ale jen pro podporované jazyky, vyžaduje agenta v aplikaci a pokryje pouze to, co projdou vaše testy. DAST nic z toho nepotřebuje a otestuje jakoukoli aplikaci dostupnou přes síť.
Potřebuji všechny tři metody najednou?
Většinou ne. Pro začátek stačí SAST v pull requestu a DAST nad stagingem, doplněné o kontrolu závislostí a hledání uniklých tajemství. IAST dává smysl později, pokud máte aplikaci v podporovaném jazyce a kvalitní integrační testy. Důležitější než počet nástrojů je, aby se nálezy z těch stávajících skutečně třídily a opravovaly.
Kam patří SCA a čím se liší od SAST?
SCA, analýza softwarových komponent, kontroluje knihovny třetích stran, které aplikace používá, proti databázím známých zranitelností. SAST naopak analyzuje kód, který jste napsali sami. Obě kontroly běží nad repozitářem a dobře se doplňují v pull requestu. SCA bývá rychlá, má málo falešných poplachů a je proto vhodným prvním krokem.
Nahradí SAST a DAST penetrační test?
Nenahradí. Oba nástroje hledají známé vzory chyb a hodnotí je jednotlivě. Penetrační test nálezy spojuje do útočných řetězců a zkouší věci, které skener nezná: zda uživatel jedné role vidí data jiné role nebo zda lze obejít krok v procesu objednávky. Automatické kontroly snižují počet běžných chyb, pentest ověřuje, co po nich zbylo.
Připraveni zabezpečit vaši aplikaci?
Kontinuální AI penetrační testování webových aplikací a API.
Spustit první sken →